Byl vyšlechtěný z králíka divokého(Oryctolagus cuniculus). S domestikací započali Féničané kolem r. 1 100 př. n. l. Taky Římané se věnovali chovu králíků. Postupem času vznikly plemena rozličnných barev, kvalit srsti i velikostí. Na venkově je rozšířený chov králíků klasických, v bytech jsou převážně chovaní králíci zakrslí jako mazlíčci. Jsou to vhodní chovanci pro děti. Jsou krotcí, přítulní, dají se snadno ochočit.
Podmínky chovu:
Můžete použít terário, klec nebo dřevěnou bednu. Výška stačí 40 cm, plocha dna zhruba 1m2. Ubikaci dejte na suché teplé místo. Nesmí stát na přímém slunku a ani na podlaze. Králíka ruší otřesy chůze. Na dno použijte hobliny, kukuřičnou podestýlku nebo seno. Na vodu dejte těžkou kameninovou misku nebo napaječku. Keramickou misku na krmení.
Potrava:
Krmte střídmě ráno a večer. Dávejte jetel, vojtěšku, pampelišku, v zimě seno, různé obilninové směsky, šrot, tvrdý chleba, mrkev, jabka, ovocné větve.
Manipulace:
Králíka můžete zvedat za uši a hřbet nebo jenom za hřbet. Ochočený vydrží v náručí se do nekonečna hladit. Můžete ho pustit volně po bytě a za dozoru může pobíhat i venku.
micak
(radka, 20. 9. 2007 17:29)